Co nejvíc těch potvor ☺
Inteligentní erotické povídky ♥
dekorační obrázek

Jako v rodinné poradně ♥ erotická povídka

Autor erotické povídky: Miky

Erotická povídka vypráví, jak Miky svedl dvacetiletou blondýnu, se kterou zažil skvělej sex i plno trampot během jednoho odpoledne.

Jednou na podzim jsem jel za kamarádem Michalem z vedlejšího města na návštěvu. Když jsem za ním šel z autobusu, zastavil jsem se u stěny s plakáty. Všiml jsem si vpravo dole plakátu mojí alma mater, univerzity, kde jsem vystudoval. Stálo tam:

univerzitní klub pořádá
setkání s psychoterapeutem
ukázka rodinného poradenství
metoda systemických konstelací
PhDr. Jan Michl
z poradny pro rodinu a manželství
se koná dne ....
od 17:00
univerzitní budova na ulici ...
místnost A123
vstup zdarma i pro veřejnost

A zrovna dneska! To je ale náhodička! Hned jsem byl rozhodnutej, že zajdu jako psychoterapeut-laik, laik v tom smyslu, že se tím neživím, omrknout profíka v akci. Systemické konstelace by mohly být zajímavé, ale nic jsem o nich nevěděl, jenom to, že existujou.

U Michala jsme vypili dvě flašky ginu a poslechli DnB a tekno a skecli o životě. Rychle to do sebe nalíval, tak už ve čtyři byl pořádně načatý. Já se šetřil, protože jsem chtěl mít co největší zážitek z toho setkání s psychoterapeutem. Nasáčkoval jsem se k Michalově notebooku a celý odpoledne jsem sjížděl stránky o systemických konstelacích, abych byl na to setkání co nejvíc připravenej. Michal se ptal: "Co tam pořád kutíš u toho kompu?" "Ále, stahuju porno," odvětil jsem. Tak jsme se zařechtali jak koně a chlastalo se dál.

Bylo 16:30 a já se rozloučil s opilým Michalem. Šel jsem ulicemi města a opakoval si, co všechno vím o systemických konstelacích. Dorazil jsem k univerzitní budově. Vypadala stejně, jak jsem si ji pamatoval ze svých studentských let. Všiml jsem si plakátu na tu akci, který byl nalepený vedle vchodu na plakátovací ploše. Bylo 16:45. Napadlo mě, jestli ten univerzitní klub nepořádá ještě více nějakých psychologických akcí, že bych je taky navštívil. Vedle mně se postavila nějaká buchta a taky koukala na plakáty.

"Prosím vás, slečno, vy zde studujete?" spustil jsem.

"Ano. Studuji druhým rokem angličtinu v budově na Palackého ulici," odpověděla vzorově.

"Já už jsem absolvent. Vystudoval jsem informatiku tady v této budově," byl jsem taky sdílný. Buchta se usmála.

Přistoupil jsem k ploše s plakáty a ukázal na ten s tou dnešní akcí. "Sem na tuto akci přicházím. Nepamatuji si však už, kde je místnost A123. Navedla byste mě tam prosím, kdyby se vám tedy chtělo?"

Buchta se usmála znova a hlásila: "Já tam jdu taky na tu psychologickou akci. Tak pojďme spolu. Snad tam bude ještě místo k sezení." A v ten moment mě nějak poprvý napadlo, že bych jí mohl svést a ošukat.

"Ano? To budete velmi laskava, slečno. Víte, já se o tom dověděl úplně náhodou na plakátovací ploše na křižovatce u autobusového nádraží. A vy se nějak blíže zajímáte o psychologii?"

Vypadalo to, že buchta si dává záležet, aby byla milá a vstřícná: "Chtěla bych mít s mnoha lidmi velmi dobré vztahy. Spíše nevím, jak se v psychologii orientovat. A nevím, jestli tato akce pro mně vůbec je. Myslím, že naši žádné poradenství nepotřebují."

"Vidíme to stejně. Jediné, co člověka skutečně učiní štastným, jsou vztahy s lidmi. Říkají mi Miky," přestavil jsem se.

"Hanka Haňule," a bylo vidět, že mě s velkým zájmem poslouchá a pozoruje.

Zasedli jsme s Hankou do první řady. Moc lidí tam nebylo. Vlastě skoro nikdo. Schválně jsem změnil rétoriku z oficiálního seznámení na expresivní studentskou mluvu: "To jsou ale volové, pak vypláznou majlant za psychouše, aby je zrychtoval, jak budou furt na nože se svoji starou a tady to maj zadarmo, cedule po celým městě a nepřileze nikdo," řekl jsem Hance.

Hanka na mě mrkla, vesele se usmála, chápavě zakývala hlavou a podotkla: "Jo, souhlas, Miky. Aspoň to podpoří ekonomiku. Jsou to debilové, co si jenom něco o sobě myslej." Všiml jsem si, že jsem jedinej chlap v obecenstvu.

Přesně v 17:00 vstoupil nějakej top-manager do místnosti. Za okamžik mi došlo, že to bude asi ten PhDr. Michl. Napnul jsem pozornost na plnej výkon. A Hanka taky.

"Dobrý den, přátelé, je to úžasné, že jsme se dnes všichni sešli ...," zahájil PhDr. Michl psychoterapeutickou seanci. Úplně jsem si vrýval do paměti jeho intonaci a tón hlasu, neboli prozódii, abych si co nejvíc osvojil psychoterapeutické umění. PhDr. Michl mluvil takovým jemným hlasovým trylkem a jeho slova se všem vrývaly přímo do mozkových drah. Nabyl jsem dojmu, že PhDr. Michl patří mezi elitu.

Po uvítání a po přehledu, co na seanci všechno proběhne, vyzval PhDr. Michl někoho z obecenstva, kdo cítí, že má velké osobní problémy plynoucí ze špatných vztahů v jeho rodině, ať přistoupí k němu. Během několika sekund k němu přistoupila jedna z přítomných studentek. Pojmenujme ji Helena.

PhDr. Michl všechny instruoval, aby v žádném případě nenahrávali to, co se bude dále dít, na mobil a pokud o tom budou s někým jiným mluvit, aby neuváděli jména nebo uvedli jména smyšlená. Poté vyzval, že kdo s tím nesouhlasí, ať ihned opustí tuto místnost. Řekl to takovou prozódií, že kdo by to chtěl porušovat, tak by si vyvolal mimořádný vnitřní konflikt.

Pak probíhala diagnostická fáze sezení. PhDr. Michl vyzýval další lidi z obecenstva, aby přistupovali k němu a Helena si je stavěla do takového kruhu. Každá osoba představovala jednoho z členů její problémové rodiny. Nakonec bylo v kruhu 10 dalších studentek. Obecenstvo značně prořídlo.

"A nyní zjistíme, jaká je skutečná podstata vztahů ve vaší rodině, slečno Heleno. Prosím, všichni figuranti vyčkejte na svých místech bez pohybu po dobu asi 2 minuty," prohlásil PhDr. Michl.

Rozpomínal jsem se, jak jsem odpoledne četl na netu o systemických konstelacích a viděl různé rozestavění rodinného kruhu. Nebyl jsem si jistý, ale podle toho rozestavění, co bylo přede mnou, jakoby každá osoba byla se všemi ostatními v nějakém konfliktu.

PhDr. Michl procházel rodinným rozestavěním a ptal se studentek figurantek, co za osoby v Helenině rodině představují. "Já jsem babička," říkala jedna. "Já jsem mamka," říkala druhá. A tak dále.

"Tak teď to bude masakr," mrknul jsem na Hanku a podotknul.

"Jak víš?" obratem se dotázala s mimořádným zájmem.

"Dneska odpolčo sem si o tom čet na netu. A tohle rozestavění nevěští nic dobrýho. Právě naopak, asi je to těžce v piči rodinka," komentoval jsem záměrně s vulgárním výrazem.

"Ha, tak to mi všechno pošleš, ty odkazy na ty stránky, jo?" dožadovala se Hanka.

"Jasně." a tím pádem získám její e-mailovou adresu a můžu ji svádět, jak se mi zlíbí.

"Slečno Heleno, mám již nyní kompletní přehled o vaší rodinné situaci. Nyní si zvolte, zda jej mohu prezentovat veřejně na tomto sezení a nebo se potkáme u nás v Poradně pro rodinu a manželství a probereme to mezi čtyřma očima," profesionálním hlasem informoval PhDr. Michl.

Doufal jsem, že Helena si zvolí tu druhou možnost, protože z toho čouhal obrovskej průser. Ale Helena: "Řekněte to teď, já to chci vědět hned."

PhDr. Michl ověřoval její rozhodnutí a vyloženě varovným hlasem: "Jste si jistá, že jste připravena na pravdu? Pravda nebývá vždy příjemná, obzvláště, když celý život žijeme od pravdy velmi daleko."

"Ty krávo jedna, odvolej to a potkej se s tím Michlem v tý poradně," chtěl jsem zakřičet.

"Ne, ja to chci vědět teď," rezolutně prohlásila Helena.

♀♂ Pro vyladění svého sexu k dokonalosti pokaždé používej erotické pomůcky.

♀♂ Pro maximalizaci svých sexuálních výkonů si vezmi každý den přípravky na sexualitu.

A PhDr. Michl spustil neutrálním hlasem: "Tak to vypadá, že vaše matka si z vás dělá manžela a vynucuje si s vámi komunikaci, kterou má mít s vašim otcem, jejím manželem. Váš otec na svou manželskou roli zcela selhává a manželskou komunikaci vede s vaší babičkou, jeho matkou. Vaše babička ..." a to je vše, co PhDr. Michl stihl říci.

Helena se chytla za hlavu a zařvala naprosto zoufalým tónem: "Néééé!" Vyhrkly ji slzy a utíkala ven z místnosti.

A PhDr. Michl, zjevně na takové reakce zvyklý, prohlásil: "Tak přátelé, nyní jsme byli svědky toho, co se stane, když se dostanete do přímého kontaktu s pravdou o vašem rodinném systému."

Pak šel PhDr. Michl ke dveřím a říkal: "Vybrečte se, vydýchejte se a za minutu přijďte zpět. Seance je pro dnešek ukončena. Vaši rodinnou situaci si zapíši na papír a probereme to u nás v Poradně pro rodinu a manželství," přičemž použil velmi důrazný hlasový trylek, prostě přímý příkaz natvrdo, proti kterému se málokdo zmůže na odpor.

"Ty pííííííííčo. To je krutýýýýýý," prohlásila Hanka.

Já na ni hodil nadrženej úsměv, povytáhl jsem jazyk a párkrát si oblízl horní ret. Hanka mě okamžitě zrcadlila. Nahodila nadrženej úsměv a párkrát si oblízla horní ret. Otočila se ke mně a já k ní. PhDr. Michl to pravděpodobně zahlédl. Vytáhl jsem jazyk a naznačil Hance lízání poštěváku. Jakmile pochopila, že jí jako lížu, tak roztáhla nohy. Okamžik poté jsem i já roztáhl nohy a naznačil přirážení. Hanka nadšeně zakývala hlavou.

"Tak pojď!" řekl jsem polohlasem a začal ji tahat za ruku ven z místnosti. PhDr. Michl to všechno pravděpodobně viděl, protože jak jsme se blížili ke dveřím, řekl nám: "Vám dvěma přeji velmi příjemnou zábavu bez nečekaných následků." A bylo jasný, že nás viděl, jak si s Hankou domlouváme sex.

Haňule se chytla jako hrom. Za chůze směrem k dámským záchodkům naznačovala přirážení a hekala u toho. Než jsme se zamkli v kabince, můj pták byl už přichystanej. Sundala si kalhoty. Měla je na ostro. Já se taky svlíkl. Sedla si na příklop záchodu a roztáhla nohy tak, že si je opřela o boční zdi kabinky. Nasazoval jsem si kondom. Stčila si prsty do svýho otvoru a párkrát zajezdila tam a zpět. Pak ukázala důrazně prstem na mýho ptáka, luskla prsty a pak ukázala na svou kundičku.

V podřepu jsem do ni začal pronikat. Sledoval jsem její tvář, jestli ji to nebolí nebo co se děje. Její kundička byla velmi elastická a za pár přírazů jsem byl až na jejím dně. Jenom pár centimentrů mýho ptáka se do ní nevlezlo.

Dala ruku v pěst a ráznými pohyby naznačovala, jako by do něčeho třískala. Začal jsem přirážet střední silou přesně v tom tempu. Haňule byla perfektní v tom, že mi přesně sdělovala, jak mám přirážet, pohybovat se, pronikat, sjíždět a projíždět, aniž by řekla jediné slovo. Všechno naznačovala pravou rukou. Bylo to snadný její signály pochopit.

Velmi dobře v mým ptákovi proudila sexuální energie a rozlívala se mi do celýho těla. Byli jsme energeticky kompatibilní. Po asi pěti minutách se její kunda začala stahovat. Měla první orgasmus. Pak byla nějaká slečna nebo paní na záchodě. Musela nás slyšet. Haňule vzdychala a trochu hekala.

Odhadoval jsem, že za chvíli bude mít další orgasmus, protože se jakoby víc ponořila do slasti, když v tom se opět otevřel vchod na záchodky.

Nějaká slečna nebo paní zaklepala na dveře od naší kabinky a říkala: "Co to tam děláte!!?? Okamžitě ven! To se nesmí!" Haňule mávla rukou, jakože to nemám řešit a vzdychala a hekala dál. Já taky nehodlal přestat. Osoba za dveřmi znova zaklepala a znova řekla to samý, tentokrát už důrazněji.

Napadlo mě, že tu osobu nějak odeženu a tak jsem najel na politický téma: "Babiš říkal, že je třeba zvýšit porodnost, tak se rozmnožujem. To neznáš?"

Osoba za dveřmi odvětila: "Babiš je zloděj a podvodník! Ten patří na šibenici!"

Nasadil jsem radikální politickou rétoriku, jako za bývalýho režimu: "Neotravuj mě s takovejma protistátníma kecama, nebo tě udám na estébé!" Haňuli už začínal orgasmus. Vůbec mi nedělalo problém jí šoustat a zároveň vyhánět tu otrapku. Myslel jsem si, že je to nějaká studentka.

V jejím tónu bylo slyšet, že obtěžování vzdává a jen tak řekla: "Já na tebe zavolám policajty." Haňule zavřela oči, ve tváři měla vyšukanej výraz a kundička se ji stahovala ostošest.

Politický hlášky zjevně zabraly. Rozhodl jsem se, že tu otrapku dorazím nějakou vulgaritou. Zařval jsem jako nasranej generál: "Táhni megero!" Za pár vteřin práskly dveře od záchodků. Otrapka dala pokoj.

Hanka zjevně potěšena, že jsem tu situaci zvládl, si to začala užívat ještě více. Teď jsem já měl orgasmus, vytáhl jsem ho, sundal kondom, chytl si ho a vystříkal se na boční zeď kabinky. Hned, co jsem dostříkal, jsem ho tam Haňuli zase vrazil, ale bez kondomu. Haňule mě od sebe odtlačila, otočila se ke mně zády a nastavila se mi zezadu. Tak mi chyběly nějaké indikátory jejího vzrušení, ale věděl jsem, že orgasmus poznám podle stahů její kundičky. Zezadu jí to vzrušovalo více, protože v rychlém sledu za sebou měla dva orgasmy, nebo to byl jeden dlouhý.

Haňule signalizovala, že končíme za 3 minuty. Pořádně jsem přidal do tempa, abych se stihl ještě jednou vystříkat. Haňule mi signalizovala, že nemám vyndávat, že to mám nastříkat do ní. Měli jsme orgasmus společně. Sexuální energie během posledního orgasmu proudila na sto procent. Výborně jsem si to užil a byl jsem zvědavej, jestli Hanka taky cítí proudění sexuální energie.

Začali jsme se oblíkat. "Já teď mám neplodné dny, to neotěhotím," vysvětlila.

"Jo a co je to estébé?" zeptala se zvědavě.

"Estébé ti vysvětlím pozdějc. Máme tady teď jeden problém," polohlasem jsem Hance řekl.

"A jakej? Všechno super, Miky," a pravou rukou signalizovala, že je sexuálně uspokojená.

"Víš jak jsem vyhodil tu otrapnou studentku?"

"Jak jsi na ni pak zařval jak tygr, tak jsem z toho byla celá udělaná."

"Co když jsem vyrazil paní uklízečku? To je její uzemí a já ji vyhnal. Chápeš?"

Vyšli jsme z kabinky a Hanka odpověděla: "Několikrát, co jsem tu byla na záchodě, tak tu někdo šoustal. Uklízečky jsou na to podle mně zvyklé."

"Pamatuješ před hodinkou, jak jsme se potkali, jak jsi říkala, že chceš mít s mnoha lidma dobrej vztah?" položil jsem návodnou otázku a byl jsem připravenej zjistit, jak Hanka vnímá osobní hodnotu paní uklízečky, jestli je to pro ni jenom nějaká béčková ženská s mizernou prací a nebo vážená osoba, díky které je všude čistota, pořádek a útulno.

"A to chceš nějak napravit, pokud to byla paní uklízečka?" reagovala Hanka na moji otázku svou otázkou, která naznačovala, že paní uklízečka má pro ni osobní hodnotu.

"Jo, omluvím se a poskytnu zadostiučinění. Sázím na to, že na nás čeká před hajzlíkama s mokrou hadrou, kterou nám vmete do xichtu, hned jak vykouknem. Pokud to tedy byla paní uklízečka."

Otevřel jsem dveře od záchodků. Moje intuice mě nezklamala. Před vchodem opřené o zeď už na nás čekaly dvě paní uklízečky. Mokré hadry ani smetáky v rukách naštěstí neměly. Obě tak ve věku přes padesát, takže velmi dobře musí vědět, co je estébé. Jedna z nich na mě ukázala prstem a prohlásila: "Tak to je ten povedenej, co na mě bude volat estébáky."

A ta druhá paní uklízečka, jak uviděla Hanku, ukázala na ni a řekla první paní uklízečce vzrušeným hlasem: "Ježismarja, to je ta, co jsem ji chytla s takovým menším plešatým brýlatým a ten mi říkal, že mě zmlátí, až chcípnu."

Mrknul jsem na Hanku s roštáckým úsměvem. Hanka byla červená až za ušima. "Výborně, tak má ještě jinýho chlapa, to jí vůbec nebude vadit, že já mám taky něco dalšího," radostně jsem pro sebe hodnotil vzniklou situaci.

Vyháhl jsem z peněženky pětset korun a vykročil jsem s pětistovkou směrem k tý paní uklízečce, co jsem jí říkal, že ji udám na estébé. "Tady máte takovou omluvu," podíval jsem se na ní s nevinným úsměvem a předal jí peníze.

Paní uklízečka se rozzářila jako sluníčko. Mluvila s neskrývaným nadšením: "No to nemuselo bejt, mladej pane. Máte šikovnou slečnu, jen co je pravda. Kdybyste chtěli zase příště dělat to vaše toto, tak se za náma stavte do kumbálu, my tam máme postel a určitě se domluvíme." Přičemž jak říkala to "určitě se domluvíme", tak naznačovala, že za tu postel bude chtít nějaký prachy.

A ta druhá na tu pětistovku škaredě koukala, asi ji té první záviděla.

"Mějte se moc hezky, ať se vám daří ve vaší práci," mile jsem se rozloučil. Hanka byla ještě trochu paf z toho, jak jí paní uklízečka přede mnou tak navrdo demaskovala a tak ze sebe jen vysoukala: "Na schledanou."

Před paníma uklízečkama jsem Hanku zaprovokoval. Dal jsem jí pusu na rty, jako bychom měli nějakej vztah. A nabídl ji rámě, jako v tanečních. Přijala mé rámě a vyrazili jsme směrem k východu z univerzitní budovy. Paní uklízečka, co jsem ji říkal, že jí udám na estébé, mluvila: "No, to je láska. Podívej se, Maruško, jak jim to sluší. Na schledanou. Na schledanou." Její kolegyně neříkala nic, asi protože byla naštvaná, že ona bakšiš nedostala.

♀♂ Pro vyladění svého sexu k dokonalosti pokaždé používej erotické pomůcky.

♀♂ Pro maximalizaci svých sexuálních výkonů si vezmi každý den přípravky na sexualitu.

Vyšli jsme ven z univerzitní budovy, udělali jsme pár kroků napravo a byli jsme na místě, kde jsme se s Hankou před asi hodinkou potkali, u plochy s plakátama. Uvolnil jsem rámě. Chtěl jsem se s ní rozloučit a jet domů za Martičkou.

Hanka se na mě podívala, já v jejích očích zaznamenal vinu a v její tváři stud. Rozhodl jsem se, že ještě chvíli zůstanu a začal jsem pátrat v paměti, jak bych mohl zaintervenovat a její nepříjemné negativní emoce eliminovat. Bylo mi jasný, že je to z toho, jak ji ta paní uklízečka tak brutálně shodila.

Hanka byla štíhlá blondýna s dlohýma vlasama, modrýma očima, asi 165 cm vysoká, prsa trojky, útlé boky a perfektně vyšukaný mini zadeček. Měla naprosto bílou pleť, ani troška hnědé, ani troška žluté. "Na tu dorážej určitě jiný samci, než nějakej malej, plešatej, brýlatej čuráček, co vyhrožuje usmrcením," přemýšlel jsem o situaci.

Vzpoměl jsem si na techniku záchranného lana. Fofrem jsem promyslel celou intervenci a spustil: "Ta druhá je totální čubka. Vymyslet si takovou hnusnou lež, že tě tam chytla s nějakým malým, plešatým, brýlatým. Jenom aby tě přede mnou shodila. Kdyby si vymyslela něco na mně, tak ji tam tak rozmontuju, že se rozbrečí. Určitě mě teď pomlouvají, že jsem jim dal úplatek, že jsem sprostej korupčník. A taky mě určitě pomlouvají, že jsem jim dal málo, že jsem mohl dát aspoň dva tisíce."

Hanka pozorně naslouchala a nakonec mýho monologu se zasmála. Takže záchranného lana se chytla a teď ji vytáhnu ven z emočně temných vod viny a studu: "A co si, Hanko, myslíš o tý jejích nabídce tý postele v tom jejich kumbálu. Myslíš, že by nám dovolili si to tam příště rozdat, nebo to je nějakej další jejich zákeřnej plán?"

"Já mám patnáct minut odsud byt. Nějaká jejich postel je mi ukradená," prohlásila Hanka milým hlasem s klidnou tváří. A byla z toho venku. Každopádně ten senzačně vyšukanej výraz po mým opíchání se jí už do tváře nevrátí, protože mezitím jej přebila emoce studu a to jsou protichůdný mimický svalový skupiny.

"Jo a budeš chtít ty odkazy na ty webový stránky o tý systemický konstelaci, co jsem je dneska před akcí četl?" připomněl jsem jí naši dohodu.

"Jasně. To mi pošli na mejla. Mám adresu hana.mikudikova@........."

Zapsal jsem si její e-mailovou adresu do mobilu. Než jsem stačil říct, že ať mi nadiktuje i svý telefonní číslo, tak Hanka spustila: "Víš Miky, já jsem teď v takovým srabu. Rozcházím se s přítelem. Vlastně jsem se už s ním rozešla před dávnem. Ale on se mnou ještě ne. Bydlí pořád v mým bytě. A je mi to nepříjemný. Ráda bych tě ke mně pozvala, ale on tam oxiduje a nevím, jak se ho zbavit."

"A kdo je majitelem toho bytu? Kdo jej vlastní?" ptal jsem se, že nejprve pořeším základní právní otázku.

"Naši mi ho koupili, ať mám kde bydlet, než vystuduju. A prej je to výhodná investice, tak se to pak bude pronajímat, nebo já nevím, jaký plány s tím naši mají."

"Aha, a ty jsi zapsaná v katastru nemovistostí jako majitel?" opakuji svůj dotaz jinými slovy.

"Platím složenky. Naši mi dávají 20 tisíc měsíčně, tak z toho i něco ušetřím," odpovídá Hanka na úplně jinou otázku, která nebyla položena.

Pochopil jsem, že Hanka možná ani neví, že nějakej katastr nemovitostí existuje. Najel jsem na smartphonu na webovky katastru, zeptal se Hanky na adresu, číslo bytu jsme odpočítali podle počtu dveří, protože to nevěděla. V katastru bylo uvedeno, že jediným majitelem je Hanka a není tam žádný zástavní právo ani věcný břemeno.

"No a ty máš nějakou písemnou smlouvu o podnájmu s tím tvým bývalým přítelem? A bydlí tam ještě někdo třetí?" najel jsem na druhou právní záležitost.

"Nikdo třetí tam není. Jak jsme se seznámili, bývalý přítel se mně ptal, jestli se může ke mně nastěhovat a já byla ráda, že budeme pořád spolu," vysvětlila Hanka s klidnou tváří a klidným tónem.

Stáli jsme několik kroků od vchodu do univerzitní budovy. Všiml jsem si, že zrovna vyšly čtyři studentky, co byly na tý akci s rodinnýma konstelacema. Napadlo mě, že za chvíli asi vyjde i PhDr. Michl a tak bych mu položil nějakou odbornou otázku, jestli bude mít chvilku mi to na ulici vysvětlit nebo mě odkáže na literaturu.

"Takže tvůj přítel s tebou žádnou smlouvu o tom bydlení u tebe nepodepisoval? Podepisoval nebo nepodepisoval?" zeptal jsem se ještě jednou a doufal jsem v odpověď "ano" nebo "ne".

"Ne, nebo, já nevím. Nebo. Jak to mám vědět? Proč se na to vlastně ptáš? Ja myslela, že mi ho pomůžeš prostě vyhodit," trochu nervózně odvětila Hanka.

Uvědomil jsem si, že Hanka nemá žádný právní povědomí a že má strach z toho se vrátit do svýho bytu, protože svého bývalého přítele nyní nenávidí.

"Podívej se, Haňule, já to umím vyřešit, umím někoho vyhodit z bytu. Věříš mi?"

"No jo, když to říkáš." řekla Hanka se špetkou ironie.

Zapípala mi SMSka. Kamarádka Vlaďka, která bydlí kousek, psala, že se mám stavit, že by si nechala líbit. V zápětí přisla další SMSka od mojí Martičky, že dneska bude rekordmanka v počtu orgasmů. A hned na to vyšel PhDr. Michl z univerzity.

"Hani, pojďme pozdravit pana doktora," zavelel jsem.

"Dobrý podvečer, pane doktore. To byla excelentní demonstrace všech fenoménů vaší profese," zahájil jsem rozhovor. Hanka přišla a chytla mě za ruku.

"Aha, to jste vy dva. Vy jste odešli a za chvíli jsem končil. Zodpověděl jsem pár dotazů, které byly spíše obecného charakteru a pak jsem šel pozdravit pana děkana," rigorózně sdělil PhDr. Michl.

"Já bych měl na vás dotaz charakteru velmi odborného, pane doktore. Mohu tedy?"

"No zkuste," se zájmem mě vyzval PhDr. Michl a bylo vidět, že je rád, že se ho nikdo nebude ptát na nějaký základní pičoviny, který by měli všichni dávno vědět.

"Potřebuju psychoterapeuticky intervenovat na vinu, stud a nenávist. Jak by jste mi poradil? Která literatura? Používám techniku záchranného lana s transformací pojetí traumatizující události nebo subjektu. Jsem psychoterapeut-laik," vyslovil jsem svůj dotaz, který se vlastně přímo týkal aktuálních problémů Hanky.

"To záchranné lano, co říkáte, to je běžná praxe. Tomu klientovi pak ještě dejte uzávěr, ať se mu ta již jednou uvolněná traumata nevracejí a následně jej kognitivně rekonstruhujte, aby si při dalším výskytu podobného spouštěče neudělal analogické trauma, aby si ihned uvědomil své již prožité zkušenosti a vyhnul se traumatizujícímu jednání či chování. Porozuměl jste mé odpovědi?" excelentně vysvětlil PhDr. Michl a já si ušetřil mnoho hodin studia literatury.

"Vy říkáte, že klient již nemyslí na to, co se mu traumatizujícího stalo a také využívá svých zkušeností, aby si již nic podobného na sebe nepřivolal. Je to správná parafráze?" podal jsem PhDr. Michlovi svoji zjednodušenou verzi jeho pokynů, aby si ověřil, že jsem je dobře pochopil.

"Ano, ano, to je velmi správně, pane kolego. A mi se nezdá, že byste byl laik. Všiml jsem si, jak jste neverbálně komunikoval s vaší ženou. Kolik let už jste spolu?" položil otázku PhDr. Michl.

Hanka fofrem zachránila prekérní situaci: "Pane doktore, já mýho muže šíleně miluju, fakt moc moc moc. Je to nejlepší chlap na světě," hladila mě přitom po vlasech a na hrudi.

"Tak to vám přeju. To se jen tak nevidí. No nic, já už se vzdálím. A vy pane kolego, nemusíte ze sebe dělat laika, to jde poznat, že nejste. Na schledanou," rozloučil se PhDr. Michl.

"Na schledanou." řekli jsme současně jednohlasně s Hankou.

"Ty jsi užasnej, Miky," pochválila mě Hanka a já dostal chuť ji zase pořádně ošoustat.

"Hani, jdem k tobě, vyženem toho tvýho bývalýho a pak to ještě pořešíme právně, ať se ti tam znova nenasáčkuje. Potřebuju tvý telefonní číslo, ať spolu můžem komunikovat i zítra," sdělil jsem svůj plán.

"Jasně. Piš si číslo 123 456 789."

Stáli jsme pořád vedle vchodu do univerzity. Zrovna z dálky přijížděl taxík: "Hele, já ho zkusím chytnout, ať nás hodí k tobě, ať nám to rychle odsejpá. A když bude obsazenej, tak jdem pěškobusem."

Taxík nás hodil před barák, kde má Hanka byt. Chtěl jsem taxi zaplatit, ale Hanka mě zarazila s tím, že to platí ona, ať na to ani nemyslím, že bych to platil já.

Přišla mi SMSka od Martičky: "Co jsi to sbalil za samicku, která si neumi uklidnit kundicku?" Tím chtěla říct, že jestli se dneska objevím doma nebo ne. Odepsal jsem: "Sbalil, no. A asi ji dotahnu k nam domu na trojicku. Ale jindy. Dneska rekordy od 22:00 jenom my dva. Pa M."

♀♂ Pro vyladění svého sexu k dokonalosti pokaždé používej erotické pomůcky.

♀♂ Pro maximalizaci svých sexuálních výkonů si vezmi každý den přípravky na sexualitu.

Vlítl jsem tam do Hančina bytu jako zásahová jednotka. "Hano, to jsi ty?" ozvalo se z pokoje. Byl to bývalej přítel od Hanky, který se jmenuje Vrtělík.

"Dobrý večer, vy jste kdo, pane?" oslovil jsem Vrtělíka, který seděl na kanapi a čuměl na televizi.

"No to bych se snad měl zeptat já vás!" reagoval Vrtělík podrážděně.

"Já jsem majitel tohoto bytu. Před hodinou jsem jej zakoupil od slečny Hany Mikudíkové. Znáte slečnu Hanu Mikudíkovou?" zahájil jsem vystěhování Vrtělíka.

"Cože? Jakej majitel? Co to je za blbost?" řekl Vrtělík a bylo vidět, že je trochu vyděšenej.

"Poslouchej panáčku, já jsem tady majitel a ty seš tady nějakej bezdomovec, co se mi tady nějak dostal. Takže pokud do pěti opakuji pěti minut nevypadneš, tak tě vyrazej policajti. A jestli si myslíš, že to nějak ukecáš, tak to seš na šeredným omylu. Rozuměl jsi tomu, co jsem ti teď řekl? Ano? Ne?" řekl jsem Vrtělíkovi už s hlasovým trylkem, se kterým jsem se seznámil odpoledne na akci s PhDr. Michlem.

Vrtělík se na mně jenom podíval a zakroutil hlavou. Neochotně se zvednul, vzal si tašku a začal si balit věci ze skříně.

"Vrtělíku, co si nestihnete sbalit a odnést ihned, to bude předáno do úschovy na hlavním nádraží, kde to bude zaplaceno na dobu 2 dní a bude to k vyzvednutí na základě předložení vašeho občanského průkazu od zítra od 12:00. Pokud si nevyzvednete vaše věci do 48 hodin, budou vyhozeny do kontejneru. Rozuměl jste mému sdělení? Ano? Ne?"

"Ano, rozuměl," řekl s neskrývanou nenávistí Vrtělík a odplivl si na zem.

"Nyní vás Vrtělíku vyzývám k předložení vašeho občanského průkazu, abychom uvedli korektně vaše osobní údaje během předání vašeho zbývajícího majetku do úschovny na hlavním nádraží."

"A do piče s tebou chlape jeden," vykřikl Vrtělík s rukou v pěst a druhou po mně hodil svůj občanský průkaz.

"Vrtělíku, zdržte se těch nevhodných projevů. Nedělejte si problém." pokáral jsem jej.

A teď přišla chvíle pravdy. Jestli má trvalý bydliště na týhle adrese, tak to bude ještě komplikace. Mrknul jsem na jeho občanku a trvalé bydliště měl úplně jinde. Vytáhl jsem smartphona a ofotil z obou stran jeho občanku, ať vím, na koho to máme v tý uschovně napsat.

"Vrtělíku, neúměrně prodlužujete vaše balení. Skutečně si nejsem jistý, jestli rozumíte situaci, ve které se právě teď nacházíte. Jste v cizím majetku a za to můžete být předveden k podání vysvětlení na místní oddělení Policie ČR. Rozuměl jste tomu, co jsme vám řekl? Ano? Ne?" tentokrát se mi hlasový trylek povedl perfektně, protože Vrtělík začal kmitat. Tohle vystěhování byla i výborná příležitost, jak si natrénovat způsoby hlasového projevu, které jsem odposlouchal od PhDr. Michla na odpolední přednášce.

"Ano. Už jdu pryč," řekl Vrtělík a odcházel s krosnou, sportovní taškou a dvěma igelitkama.

Když jsme byli u dveří Hančina bytu a Vrtělík si nazouval boty, tak jsem na něj zařval jako nasranej generál: "Máte nějaké klíče od tohoto bytu? Odevzdejte je nyní! Pokud si nějaké ponecháte, počítejte s tím, že skončíte v kriminále!"

Vrtělík, podle tváře totálně zoufalej, mi odevzdal dvoje klíče. Jedny měl schované v batohu. Asi měl v plánu odevzdat jen jedny a pak se sem znova vrátit pomocí těch druhých. Bylo mu vidět slzy v očích.

"Nyní vás doprovodím až na hranice pozemku. Ve vašem vlastním zájmu se zde již nevracejte!"

Sešli jsme schody, otevřel jsem mu dveře od hlavního vchodu a vyšli jsme před dům.

"Tady naše spolupráce končí. Hodně štěstí!" oznámil jsem klidným hlasem.

Pozoroval jsem Vrtělíka, ušel asi 30 metrů a sedl si na lavičku. Psal jsem SMSku Haňuli: "Zeno ma, byt tvuj volny jest. Milovan chci byti. Miky s tvrdym dlouhym"

Hanka vystartovala zezadu baráku, objala mě a začala mě líbat po francouzku, jako bychom spolu chodili. Vrtělík seděl na lavičce a viděl to.

"Můžeš naposledy zamávat svému bývalému příteli," řekl jsem Hance a ukázal jsem směrem k lavičce, na které Vrtělík seděl.

Hanka jenom mávla rukou a vešli jsme do baráku. Vyšli jsme do druhýho patra ke dveřím jejího bytu a odevzdal jsem jí klíče.

"Tak to mi pověz, co se dělo, Miky," vyzvala mě zvědavě Hanka.

"Zítra do dvanácti mají bejt všechny jeho věci, který si nestihl odnést, vloženy do úschovny zavazadel na hlavním nádraží. Jo a ten Vrtělík tu trvalku nemá," sdělil jsem Hance vše podstatné.

"Trvalku? To tu měl i nějakou kytku?" Hanka se ptala a vysmátá od ucha k uchu, že už je její bývalej pryč odsud.

"Trvalka znamená trvalý bydliště. Kdyby ho tu měl, tak se ti tu nasere zpátky, chápeš?" poučil jsem Hanku.

"Jo, teď jsem si vzpomněla, taťka mi několikrát opakoval, že trvalý bydliště sem nikomu nesmím dávat a že pokud tu budu mít někoho, kdo tu bude taky bydlet, tak v žádným případě nepodepisovat žádnou písemnou smlouvu," prohodila jen tak jakoby nic Hanka.

"Jo, tak to ti řekl dobře. To je moudrej taťka," pochválil jsem jejího otce.

Hanka začala procházet byt a zjištovat, jaké věci tu Vrtělík ještě má.

"Dívej, teď ještě musíme udělat jedno opatření. Potřebujem vyměnit zámky. Hned teď. Protože když má Vrtělík náhradní klíče, tak se sem vrátí a zas bude problém," vysvětloval jsem Hance.

"Ha, vždyť ti odevzdal dokonce dvoje klíče a tys je dal mi. Myslíš, že by mohl mít ještě další?" ptala se Hanka a sexy na mně mrkla.

"Vypadal na vysokou vyčůranskou. Výměna zámků tě bude stát 600 Kč. Zavoláme zásahové vozidlo klíčové služby Pan Tau a oni na místě vymění zámky. Mají tam napsaný, že zásah do 10 minut po městě. Brnkneš jim ty nebo já?" řešil jsem s Hankou.

"Ty Miky, a ty jsi právník nebo psycholog? Vlastně nevím."

"Já jsem vzdělán jako informatik a živím se jako obchodník, ostatní věci jsou škola života," vysvětlil jsem Hance.

"Hmmm, škola života."

"Řešíš tu klíčovou službu ty nebo tam mám volat já?"

"Už tam volám. Jaký maj číslo?"

Nadiktoval jsem Hance číslo na klíčovou službu Pan Tau. Udělala objednávku výměny zámku. Borec z Pan Tau přijel za 8 minut.

"Na obyčejnou FABku je to za 350 Kč i s výjezdem. A ten bezpečnostní, co se sem dá narvat, je za 600 Kč i s výjezdem. Tak kterej tam dáme, paninko?" ptal se borec z Pan Tau.

Hanka moudře přikázala, ať dá ten bezpečnostní.

"A že se tak ptám. Vy jste novomanželé? Úplně se k sobě hodíte. To se jen tak nevidí," jenom tak prohodil borec z Pan Tau zatímco montoval zámek.

"Další takovej! Starejte se vo svý věci, lidi jedni vlezlí," komentoval jsem jeho dotaz vnitřním hlasem. Ale už jsem věděl, že mu Hanka řekne něco, co potřebuje slyšet, ať je chlápek spokojenej.

Hanka mu položila na nářadí peníze, přiběhla ke mně, chytla mě za ruku a spustila: "Jo, my jsme se s miláčkem čerstvě vzali. Známe se už tři roky. Otěhotněla jsem, tak jsme si to podepsali."

"Tak to vám blahopřeju. Máte to hotový. Tady jsou klíče. Klíčová služba Pan Tau je vám kdykoli k službám," vykecal se borec z Pan Tau a zmizel.

♀♂ Pro vyladění svého sexu k dokonalosti pokaždé používej erotické pomůcky.

♀♂ Pro maximalizaci svých sexuálních výkonů si vezmi každý den přípravky na sexualitu.

"Jo, tak ty už jsi i těhotná, jo?" zasmál jsem se.

"C, od tebe si to klidně nechám udělat," prohodila ležérně Hanka.

Otevřel jsem dveře do ložnice a ukázal na postel: "Tak šup do postýlky a roztáhnout nožky."

Hanka na mě sexy mrkla a šli jsme spolu do její ložnice. Mezitím, co jsme se svlíkali, napadlo mně, co to s ní udělá, když budu úplně pomalej jak želva. Ale pak jsem si uvědomil, že za tři čtvrtě hodinky mám být u Vlaďky, že budem mít sex, a pamatoval jsem si, že náš první sex s Hankou trval asi 20 minut a Hanka si to tak akorát užila.

Hanka ležela na zádech: "A tentokrát můžeš zrychlit. Chtěla bych u toho omdlít."

"A kdy že budeš mít ty plodné dny?" ptal jsem se a ještě ťukal do mobilu SMSku pro Vlaďku.

"Pozítří bych měla dostat krámy," řekla Hanka a ukazovala prstem, že mám do ní proniknout.

Tak jsem jí ho tam šoupl a hned potom jsem si ji přehodíl do svý tajný polohy a začal jsem přirážet celkem vysokou rychlostí i silou. Chce-li slečna omdlévat blahem, má to mít. Vzpoměl jsem si, že mám s sebou erotickou pomůcku, která zesiluje dráždění.

"Hani, pracuju na tom, abys co nejdřív omdlela blahem, jak sis přála. Mám tady erotickou pomůcku, která způsobuje často omdlévání. Zapojím ji do našeho milování, ale kdyby ti to s ní bylo nepříjemný, tak to zase zrušíme, ju?" prostě jsem plnil její přání omdlít.

"Miky, pane Bože, ty jsi kanec. Ty bys mě fakt jako nechal omdlít, jo? To jako jde? Já to myslela jen tak," Haňule řadila zpátečku.

Vůbec jsem na její odvolání toho omdlévání nereagoval. Přesunul jsem nás do misionářské polohy. Vytáhl jsem z ní svůj nástroj. Podal si z tašky erotickou pomůcku. Pak jsem do Hanky zase proniknul i s pomůckou. A napasoval nás zase do tajné polohy. A zase to rozjel tak na tři čtvrtě plynu.

Už po prvních přírazech bylo jasný, že erotická pomůcka zabírá úplně skvěle. Haňule začala vzdychat a přerývavě křičet. Sexuální energie proudila na plný obrátky, úplně jako bych souložil s Martičkou. Haňule se začala cukat, její kundička udělala šíleně silnej stah, že jsem zůstal uvězněnej a nemoh ani víc dovnitř ani víc ven. Tak jsem začal nahoru a dolů. A to jsem asi neměl dělat, protože ta buchta fakt omdela nebo já nevím, co se jí stalo. Na vesmírnej orgasmus to nevypadalo. Trvalo to asi 5 sekund, ale bylo to jako celá věčnost. Hanka vydechla úplně do rezidua a já dostal strach, že vydechla naposledy. Ale sexuální energie proudila, nicméně né tak, jako předtím.

Pak mi to došlo, Haňule měla skvělej orgasmus a pak začala simulovat, že omdlela. Liška liškatá. Začal jsem zase přirážet a zpívat si u toho: "šukám mrtvolu a je to úžasný, šukám mrtvolu a je to úžasný,..."

"To je v prdeli, tys mi zkazil srandu!!!" řekla hraně zoufalým tónem. Tak nějak mi v hlavě proběhly události celýho dne od okamžiku, kdy jsme se potkali a došlo mi, že Haňule je mimořádně inteligentní, IQ aspoň tak 130 bodů a EQ minimálně 80 procent a SQ neboli sexuální inteligence taky vynikající, když dokáže takhle vymejšlet během mýho ošoustávání.

Šukal jsem ji dál furt stejným tempem a užíval si přemýšlení u toho. Haňule začala u toho kecat: "Víš, co mi došlo, Miky? Já žádnýho přítele k ničemu nepotřebuju." Potom na ní přišel orgasmus. Účinky erotické pomůcky a tajné polohy byly znát. Jelo jí to 2x rychleji, než tehdy na hajzlíku.

Tak si zavzdychala, napla se do oblouku, kundička se jí stáhnula, že jsem se v ní nemoh hejbat a hned, co se zase uvolnila, kecala dál: "Jsem ráda, žes vyhnal toho debila. Už jsem ho vyloženě nenáviděla. Už asi 3 měsíce jsem se přemáhala jenom proto, abych někoho měla. Co ty na to říkáš?"

"Já na to říkám, že stříkám" a pustil jsem do ní dávku spermatu. "Jé teď jsem nádherně cítila takový jakoby lechtání v rozkroku, jak jsi se vystříkal," komentovala nárůst sexuální energie během mýho orgasmu. Šoustal jsem jí dál, trochu se zasoustředil a vysvětlil jí to, co se stalo: "To byla sexuální energie, která se dostala z mýho ptáčka do tvý kočičky. Já to cítím úplně bomby. A tobě se to právě taky rozjíždí."

Hanka měla v rychlém sledu za sebou další dva orgasmy: "Mi už to tak stačí, Miky. Nebo ty se chceš ještě udělat?" Rozhodl jsem se, že si další sperma nechám pro Vlaďku a ukončil jsem souložicí akci.

"Hele, tak jestli my dva si to budem ještě někdy rozdávat, tak místo nějakýho omdlévání bychom rozproudili tu tvou sexuální energii," navrhoval jsem další sex s Hankou někdy v budoucnu.

Hanka zakývala na souhlas a bylo poznat, že přesně neví, o co jde, ale že mi věří. A vzala si slovo: "Ještě abych to dořekla... Já vlastně potřebuju chlapa jenom na to, aby mě otěhotněl, a pak aby mě ochraňoval před takovými debily, jako byl Vrtělík."

Parádně si naběhla, tak jsem rovnou nabídl sebe: "No tak otěhotníš se mnou, to se zařídí. A před Vrtělíkem jsem tě už ochránil. Takže máš všechno, co si říkala, že potřebuješ, nebo ne?"

"Počkej Miky a tobě by nevadilo, kdyby tvoje dítě nebylo tvoje?" zeptala se Hanka úplně natvrdo, jako bychom se znali už roky.

"Jakože do papírů neuvedeš jméno otce, měla jsi na mysli? To jsou jenom podružné administrativní záležitosti. Pro mně je důležitý, že to bude zdravý, silný, hezký, chytrý, inteligentní, ..."

Hanka na mě chvíli jenom tak civěla s mírně otevřenou pusou a pak se vzpamatovala a dodala: "Administativní záležitosti? To řeknu mý mámě. Já bych chtěla mít dítě co nejdřív. Ale žádnýho přítele nebo manžela, to mi už stačilo."

Už jsem byl oblečenej a Haňule pořád ležela nahá na posteli.

"Dívej, kočko, dítě je na celej život, to si ještě rozmysli. Tak by jsi byla svobodná matka. A když budeš na veřejnosti stále viděna bez chlapa, tak tě bude plno chlapů otravovat, ať jsi s nima. A taky to prober se svými investory, čili rodiči, jestli si tahkle přestavujou, že bude dcerka fungovat," trochu jsem ji brzdil, protože se mi zdála až příliš nadšená.

A pak jsem si ještě vzpomněl, co říkal PhDr. Michl: "dát uzávěr a provést kognitivní rekonstrukci" a tak jsem rovnou intervenoval: "Každopádně na toho Vrtělíka budeš třeba za měsíc myslet v dobrým a bude se ti po něm stýskat, tak to prostě v hlavě funguje, zapomenem na to zlý a vzpomínáme na to dobrý. Takže počítej s tím, že budeš mít nutkání mu znovu zavolat a tak. Aby se to nestalo, vymaž si co nejdříve Vrtělíkovy osobní údaje odevšud, jeho fotky, všechno co ti ho může připomínat, povyhazuj a když na něj začneš vzpomínat v dobrým, vždycky si taky vzpomeň, že kopnul do Micky. Rozumíš?"

"Aha. No to bych nechtěla, na toho debila vzpomínat v dobrým," rezolutně prohlásila Hanka.

A teď ta kognitivní rekonstrukce, aby se hned nenasrala do nějakýho dalšího vztahu a nenatáhla si do bejváku nejakýho dalšího debílka: "V Německu se říká "einmal keinmal aber zweimal..." a to znamená, že jednou nějakou chybu udělá každý a tomu se v podstatě nelze vyhnout, protože si musí každej zažít, jaký to je se spálit, prostě škola života. A když ji udělá jednou, jako by ji neudělal. Prostě nabere zkušenosti. Ale když stejnou nebo velmi podobnou chybu udělá někdo podruhé, tak už je takzvaně neponaučitelnej a to je prostě ta horší půlka lidstva, chápeš?"

Hance to zapálilo hned a opět rezolutně prohlásila: "Neboj, Miky, ja se minimálně tak 5 let do žádnýho vztahu hrnout nebudu a ještě si ho nastěhovat do bytu, to byl nápad. Stejně jsem byla vlastně sama, ten debil byl sice tělem se mnou, ale vůbec nade mnou nepřemejšlel."

A pak Hanka naprosto klidně, jako by o nic nešlo, položila radikální otázku: "Miky, mohla bych si tě vyfotit, jak jsi nahej a když ti stojí?"

Napadlo mě, že bude asi chtít onanovat u mojí fotky a tak jsem se svlíkl a podíval se Hance do rozkroku, ať se mi postaví a ještě jsem dodal: "Vyfoť si mě tak, ať mi není vidět hlava, protože kdyby ti někdo ukradl mobil a tu fotku pak vystavil na net, tak bych byl úplně nadšenej."

Hanka se zvedla a vyfotila si mě tak zvrchu zboku a fotku mi ukázala.

"Ok, tahle fotka může bejt. Tak já se vzdálím. Předpokládám, že se uvidíme příští tejden," řekl jsem Hance a už se zase oblíkal. Tahle fotka mi neuškodí a jestli jí to pomůže, když si bude hrát sama se sebou, tak prosím.

"A víš, Miky, k čemu tu fotku budu mít?" zeptala se Hanka uplně nevinně.

"No to mě vůbec nenapadá, vždyť kromě mýho ptáka tam je vidět ještě trochu břicho a noha...." a byl jsem zvědavej, jestli mi na plnou hubu řekne, že u toho bude onanovat nebo já nevím co.

"Budu ji ukazovat těm chlapům, jak jsi mi říkal, že jich bude plno kolem mně, když budu chodit venku pořád sama. Vždycky, jak mě nějaký chlápek osloví, tak mu ukážu tu fotku a řeknu, že tohle je můj chlap," vysvětlila mi.

"Ok, mi to neva," prohlásil jsem a v ten moment mi došlo, o co Hance jde. Liška liškatá mazaná. Ty krávo, ta je geniální!

Hanka se oblíkla. Už jsem se tlačil ke dveřím. Rozloučili jsme se líbačkou.

Po 20 minutách chůze jsem byl u Vlaďky, ale to už je jinej příběh...

Zapiš do knihy zážitků své zážitky z erotických povídek ♂ Péro otvor ♀.
Čti následující erotickou povídku Žhavá sauna ⇴

♀♂ Pro vyladění svého sexu k dokonalosti pokaždé používej erotické pomůcky.

♀♂ Pro maximalizaci svých sexuálních výkonů si vezmi každý den přípravky na sexualitu.

Erotické povídky ♂ Péro otvor ♀ vznikají, protože na internetu chybí erotické povídky pro inteligentní lidi. Erotické povídky ♂ Péro otvor ♀ obsahují nejen akci ale i inteligentní rozhovory nabité sexem a vášní a uvádějí pocity a emoce jednotlivých postav. Běžné erotické povídky toto neobsahují, neboť jejich pisatelé jsou většinou primitivní lidé bez rozvinuté sexuality. Erotické povídky ♂ Péro otvor ♀ píše Miky, který je zároveň jejich hlavní postavou. V erotických povídkách ♂ Péro otvor ♀ je buď celý děj a nebo část děje podle skutečných událostí. Všechna jména postav a firem i názvy měst a ulic jsou smyšlené.
Dej "To se mi líbí" stránce Erotické povídky na Facebooku
 posunout na začátek 
dekorační obrázek
Tyto internetové stránky využívají cookies pro statistické účely. Používáním těchto internetových stránek s takovým využitím cookies souhlasíte.